Ediční plán nakladatelství Olympia, dvorního vydavatele díla Jaroslava Foglara, na rok 2006 zahrnuje tři tituly v řadě Sebraných spisů Jaroslava Foglara.
Jak nám sdělila Monika Charvátová z nakladatelství, samozřejmě není vyloučeno, že pokud bude nějaký svazek v průběhu roku vyprodán, zareaguje Olympia na danou situaci a pokusí se ho urychleně vydat.
V současnosti, díky řadě dotisků v minulém roce, je v podstatě dostupný každý Foglarův titul.
A můžeme se ještě navíc těšit na nějaké překvapení? Inu, zatím vyčkejme!

Křest právě vydané knihy Rychlé šípy ve Stínadlech se uskuteční v Praze v pátek 18. 11. v 17 hodin v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41.
Knihu bude křtít skupina Olympic a Pavel Bobek.
Součástí akce bude také vystoupení Štěpána Raka a Alfréda Strejčka s ukázkou z jejich pořadu Hoši od Bobří řeky.
Na účastníky křtu čeká i překvapení v podobě krásného pamětního listu, který vytvořil s použitím kreseb Milana Tesleviče výtvarník Oldřich Pošmurný.
Křest je volně přístupný bez pozvánky. Všichni foglarovci jsou srdečně zváni.

Téměř na den přesně po deseti měsících ode dne, kdy Bohoušek poprvé informoval (19. 1.) o novém velkém vydání stínadelské trilogie, bude tato publikace, jak naši pozorní čtenáři již vědí, pokřtěna (18. 11.).
Které všechny knihami se zabývající tiskoviny by si neměl nechat čtenář či sběratel ujít, neboť výrazně a s kresebným doprovodem o trilogii Rychlé šípy ve Stínadlech informují?
Jaké překvapení čeká na účastníky křtu?

Přesto, že legendární spisovatel Jaroslav Foglar vyvíjel bohaté veřejné aktivity, své soukromí velmi chránil. Ačkoli svým literárním dílem i desítkami let vedení oddílu Hoši od Bobří řeky přispěl ke vzniku hlubokých přátelství v několika generacích chlapců i děvčat, sám paradoxně až do seniorského věku na skutečné životní přátelství štěstí neměl. Více než dvacet vrcholných let života však takový vztah našel …

Stínadla chtějí objasnit podivný příběh kurýra, který se kdysi ztratil se vzácnou depeší Velkého Vonta. Dávnou záhadu také řeší parta kamarádů, známá z čtenářsky úspěšných děl Ostrov Uctívačů ginga a Poklad Uctívačů ginga (tato kniha na ně volně a samostatně navazuje). První stopy kluci a Kačka mají – Mluvící zeď, Černou věž a pozoruhodnou kandelu. Jenže do pátrání se zapojili i nebezpeční protivníci, k nimž patří Fialový Zorro a nový Širokko…
Nejnovější román člena pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Svatopluka Hrnčíře s názvem Maják Uctívačů ginga si bude možno přečíst

Přesto ilustrací přibývalo a nakonec se schůzky s předáváním kreseb ustálily na pátku, kdy jich vždycky Milan Teslevič přinesl přibližně dvacet. Přes víkend jsem je naskenoval a zpracoval do makety pro studio. Do celé knihy se počítalo přibližně se šesti sty (!) ilustracemi, někde byly na stránce dvě i tři kresby.
Zbyněk Zajíček se pátečních schůzek někdy také zúčastňoval a to hlavně proto, aby jako jediný „oprávněný“ Milana Tesleviče popoháněl k větší rychlosti.
Po zhotovení první části knihy (knihy Záhady hlavolamu) se k týmu připojil redaktor Vladimír Dobrovodský, který provedl korekturu a po konzultacích s ostatními – hlavně s Milanem Teslevičem – nezbytné textové úpravy. Ten si například všiml, že Jindra odcházel do Stínadel prostovlasý, ale před zdánlivě mrtvým Mirkem smeká čepici – a dalších detailů, které bylo třeba textově či kresebně upravit.

Příznivci foglarovek, navazujících foglarovských příběhů i dalších věcí si v podzimním a předvánočním období přijdou každopádně na své.
Ne, že bychom po vzoru našich super-, hyper-, mega- a dalších –marketů, obchodních domů, obchodů i obchůdků … na Bohouškovi už nyní rozjížděli vánoční šílení, jen tímto souhrnem chceme trochu zpřehlednit to, o čem jsme průběžně na Bohouškovi informovali (někdy s letitým předstihem – to v případě titulů ve skluzu) a s čím se povětšině mohli seznámit i návštěvníci výstavy S Rychlými šípy nejen do Stínadel; a konečně též připomenout, na co se případně pod stromečkem můžeme těšit - byli-li jsme hodní, nebo pokud si to pod něj podstrčíme sami :-)

Jaroslav Foglar ve svých pamětech Život v poklusu popisuje tři „moje“ řeky. Řeky, které hrály v jeho životě úlohu a ovlivnily jej: Sázavu – Bobří řeku, Vltavu a slovenskou Belou – Zelenou říčku.
Právě Sázavě je věnována nejnovější kniha zaníceného autora Františka Plevy z Ledče nad Sázavou, jehož trvalá pozornost se soustředí k ledečskému kraji i Posázaví.
Legendární Sluneční zátoce je dána celá jedna strana. Text doprovází dobová fotografie tábora z třicátých let a snímek z odhalení pomníku.
Podle přiloženého výčtu obcí, osad a mlýnů lze odvodit délku popisovaného toku „naší řeky“, na niž se autor dívá pohledem potomků někdejších voroplavců, mlynářů, ale i prostých obdivovatelů všeho, co patří k řece, k vodáckému sportu a k životu obyvatel žijících v regionech kolem Sázavy.

Pro ilustrátora jsem skutečně lepil maketu pouze z textu a do míst vynechaných pro ilustrace jsem naskicoval náměty kreseb, přičemž jsem musel dbát na nerovnoměrné rozložení ilustrací celostranných, půlstranných a malých obrázků – špiček.
Jako ilustrátor byl vybrán Milan Teslevič, malíř, který doposud zhotovoval pouze ilustrace do časopisů a příležitostné kresby na různé plakáty, pozvánky, letáčky, Maloval také obrazy velkých rozměrů do stylových interiérů. Shodou okolností byl obdivovatelem, milovníkem a důkladným znalcem Foglarova díla.

Iniciátorem souborného exkluzivního vydání tří „rychlošípovských“ knih v jednom svazku velkého formátu bylo nakladatelství Olympia, které realizací pověřilo svého pracovníka Zbyňka Zajíčka. Zároveň požádalo mne o grafickou úpravu této publikace. Vzhledem k velkému formátu knihy jsem zvolil neobvyklou úpravu, kde jsou ilustrace umístěny po stranách textu jako marginálie.

Jak Bohoušek již několikrát informoval, objeví se legendární pětice skvělých hochů znovu na scéně – tentokrát v novém výpravném zpracování slavné trilogie. Neuvěřitelné příhody Rychlých šípů plné soubojů a tajuplných zážitků při pátrání po záhadném talismanu ježkovi v kleci, ukrývajícím vynález dávno mrtvého učně Jana Tleskače, jejich výpravy do starobylé městské čtvrti, ovládané tajemným bratrstvem Vontů, kde "cizinci" nemají co pohledávat, čítaly celé generace mladých čtenářů jedním dechem…
Foglarovo nedostižné vypravěčství skvěle doplňuje téměř 1 500 nových barevných ilustrací Milana Tesleviče, jinak též člena pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. (Drobnou ukázku těchto ilustrací a maketu knihy mohou shlédnout návštěvníci na výstavě S Rychlými šípy nejen do Stínadel, která trvá do 9. 10.).
Kdy a kde se s knihou budeme moci poprvé setkat?:

V těchto dnech se na knihkupecké pulty dostává již sedmnácté knižní vydání legendárních Hochů od Bobří řeky a také sedmé vydání Pod junáckou vlajkou.
Oba tituly jsou součástí Sebraných spisů Jaroslava Foglara vydávaných a průběžně dotiskovaných nakladatelstvím Olympia.

V těchto dnech se pro netrpělivé zájemce o nové vydání již dříve rozebraného výběru z oddílových kronik pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky do knihkupectví dostalo již 3. vydání této knihy.
První svazek Kroniky Hochů od Bobří řeky s podtitulem Skautský rok obsahuje výňatky z kronik od 30. do 70. let minulého století vybrané a uspořádané Milošem Zapletalem do kapitol Oddílové výpravy: Podzimní výpravy, Zimní výpravy, Velikonoční robinzonády, Jarní výpravy; Besedy v klubovně; Dobrodružství v městských ulicích.

Zajímavá možnost na doplnění oddílových, klubovních i osobních knihovniček či na pořízení odměn například na blížící se tábory se právě naskýtá v knihkupecké síti Kanzelsberger, která vyprodává se značnou slevou velké množství titulů zaniklého nakladatelství Leprez (připomeňme, že majitel Milan Svoboda zemřel v loňském červenci), které se soustředilo zejména na dobrodružnou literaturu a příručky.
Pořídit tak můžete 20 titulů (z 30 vydaných) v edici Knihy táborového ohně po 19 Kč - v tom jsou např. knihy Miloše Zapletala (Lovec hvězd, Soví jeskyně, Stezka odvahy), Svatopluka Hrnčíře (Talisman spiklenců, Lovci z ohňové hory), Jiřího Hogana (Meč Vontů), …

Pro řadu generací kluků a děvčat byl a je časopis ABC mladých techniků a přírodovědců nerozlučně spjat s jejich mládím.
Třicet pět let svého života však věnoval ábíčku i publicista a spisovatel Vlastislav Toman, zpočátku jako redaktor, poté nepřetržitě po třicet dva let jako šéfredaktor.
Ve své knize Můj život s ábíčkem se pokusil zachytit nejvýznamnější události a situace i vývoj ABC na jeho cestě k největšímu a nepopulárnějšímu časopisu pro chlapce a děvčata v bývalém Československu.
Samostatnou kapitolu Vlastislav Toman věnoval svému vztahu k Jaroslavu Foglarovi a spolupráci s ním, neboť ho v lecčems považuje za svého učitele a ABC za nástupce časopisu Vpřed.