Po letošním bibliofilském vydání knihy Pod vlajkou Devadesátky připravilo Nakladatelství Ostrov ještě bibliofilské vydání díla Stínadla se bouří, a to ve stejném „kobesovském“ provedení.
Toto vydání vychází z představy, kterou chtěl v roce 1947 uskutečnit Jaroslav Foglar.
Svazek měl původně navazovat na titul Záhada hlavolamu (Kobes, 1941) a obsahovat všechny ilustrace dr. Jana Fischera, které doprovázely první vydání v přílohovém románu časopisu Vpřed. Avšak přání se J. Foglarovi, samozřejmě tím i J. Fischerovi, z různých důvodů nikdy nesplnilo: příběh Stínadla se bouří již nikdy se všemi původními ilustracemi veřejně nevyšel. Až nyní, po 65 letech... V roce, kdy si připomínáme 105 let od narození obou autorů. Dílo je tedy připraveno i jako jako symbolický dárek k půlkulatému jubileu autorů.

Pozor: Změna e-mailové adresy pro objednávky!
Jak jsme již informovali, na podzim roku 2012 vyjde poprvé Marko Čermákem právě dokončovaný kreslený příběh Tajemství Velkého Vonta podle závěrečného románu stínadelské trilogie Jaroslava Foglara.
Navíc pro ty, kteří si budou chtít doplnit netypické podlouhlé vydání prvního a druhého dílu z roku 1969 respektive 1970 o díl třetí, vyjde i sběratelské černobílé vydání v historicky stejném formátu.

Mezi rekordy Jaroslava Foglara – Jestřába lze počítat také množství stran v desítkách kronik oddílu Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky, které popsal (i pokreslil) za dlouhá desetiletí, kdy oddíl vedl.
Pražská Dvojka, nejstarší nepřetržitě fungující oddíl u nás, oslaví v roce 2013 sté výročí své činnosti.
U této příležitosti vyjde na podzim tohoto roku v nakladatelství Labyrint kniha Jestřáb kronikářem.
Jak nám sdělil majitel nakladatelství Joachim Dvořák, těšit se na ni můžeme pravděpodobně v listopadu.
Kniha přinese jedinečný výbor autentických zápisů, fotografií, dokumentů, kreseb a komentářů ze sedmi desítek svazků Jestřábem vedených a dochovaných kronik z let 1924 - 1985 i z autorova archivu.

V únoru tohoto roku jsem se v Praze sešel s tvůrci mnohosvazkové „Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989“, jejíž druhý svazek ten měsíc právě vyšel. Hovořili jsme s Josefem Ládkem a Robertem Pavelkou také o svazku prvním věnovaném cele časopisu ABC a nelze nepřipomenout tři prakticky zapomenuté foglarovské minikomiksy v tomto časopise!
Macek Kosmonaut (námět a kresba Jiří Veškrna pro ABC číslo 12/ročník 11) je dvoudílný komiks o čtyřčlenné partě, který jednoznačně parafrázuje příběh Samoletky a Rychlých šípů, ale jaksi v kombinaci s legendárním příběhem Pérákovým.
Kluk zvaný Macek říká ovšem svému deštníku Snášedlo a při skákání si upevní na nohy pera z otomanu. Jediná dívčí členka party mu k tomu dodá i motocyklovou přilbu. Hoch se vrhá z kůlny a kupodivu proletí (jako nějaký Širokko) hned několik zahrad. Odrazí se i od střechy domu, i od vozidla, a po závěrečném přeskoku krávy končí se štěstím ve stohu.

Dlouholetý propagátor Jaroslava Foglara a znalec se specializací na Rychlé šípy Ivan Vápenka vydal v nakladatelství Machart elektronickou knihu Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud.
S autorem si zájemci budou o knize a jeho dlouholeté zálibě moci pohovořit na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 16. 6. 2012.

Po deseti letech právě vychází třetí vydání příručky Táboříme v týpí - této, dnes již téměř legendární, knihy.
Táboříme v týpí je publikace, která přibližuje týpí nejen po technické stránce jako nejdokonalejší přenosné obydlí pro pobyt v přírodě a v souladu s přírodou, ale představuje týpí i z hlediska životního stylu a duchovních prožitků. Týpí je totiž více než jen druhem stanu a správné táboření v něm vyžaduje i hodně zkušeností a respektování určitých zásad. Kniha přináší kromě zkušeností indiánů i rozsáhlé poznatky a zkušenosti z mnohaleté praxe českých woodcrafterů a zmiňuje se i o dalších typech stanů pro woodcrafterský pobyt v přírodě, které u nás používáme.

Právě vyšla v stylu "kobesovek" kniha Jaroslava Foglara Pod vlajkou Devadesátky, nově upravené vydání titulu Pod junáckou vlajkou, tak, jak je chtěl k Vánocům 1947 vydat sám autor.
Kniha je doprovázena původními, taktéž dosud nevydanými, ilustracemi Bohumíra Čermáka a je opatřena dvěma přebaly.
Zhruba čtvrtina z 200 kusového nákladu stále čeká na své zájemce.
Kniha bude k dostání na setkání ve Sluneční zátoce v sobotu 16. 6. 2012 a nebo přímo u Luboše Trkovského (e-mail: lomancita.pvs@pamho.net, mobil: 602 660 712) v Orlické 9, Praha 3, restaurace Balarama. Její cena je 870 Kč, s poštovným 950 Kč.
Rovněž 4. sborník nezávislých foglarovců již vyšel a bude k sehnání taktéž na obou místech.

Ve dnech 17. - 20. května 2012 se koná na pražském Výstavišti v Holešovicích již 18. mezinárodní knižní veletrh a literární festival.
Jedním z ústředních témat letošního veletrhu je komiks a bude představen v atraktivním Pavilonu komiksů a v komiksové dílně v pravém křídle Průmyslového paláce. Návštěvníci zde budou mít možnost zhlédnout výstavy děl vynikajících českých „komiksářů“, s řadou z nich bude možnost se i osobně setkat v rámci dílen, vyslechnout si besedy odborníků na aktuální témata mezinárodního komiksu a jeho žánrů. Zároveň přijíždějí i významní zahraniční „komiksáři“. Ve spolupráci s Anifestem a Českou televizí se budou promítat zajímavé filmy. Pro zájemce je chystán i veletržní Comics Point s prodejem toho nejzajímavějšího, co současný komiks nabízí.

V únoru 1969 předal Jaroslav Foglar Marko Čermákovi scénář ke kreslenému příběhu Záhada hlavolamu.
V únoru 2012 tentýž kreslíř převzal od zkušeného komiksového scénáristy Jiřího Macka – Čiksiky podklady k nakreslení závěrečného dílu Foglarovy stínadelské trilogie.
Po čtyřiceti třech letech se tak kruh uzavírá a končí tak zároveň víc jak dvě desítky let čekání na kreslenou tečku za legendárním příběhem, jehož úplně první řádky spatřily světlo světa před sedmdesáti dvěma roky.
O úspěšných jednáních ohledně možnosti vydání kresleného Tajemství Velkého Vonta jsme informovali v lednu; během jarních měsíců potom začal Marko Čermák s kreslením.

Nakladatelství Ostrov vydá již tradičně v polovině roku sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara. Čtvrtý sborník je obsahově ovlivněn zejména 105. výročím narození Jaroslava Foglara a dr. Jana Fischera a 100. výročím vzniku českého skautingu. Opět má v nabídce řadu nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a také různé informace týkající se současného „Foglarovského světa“.
Z obsahu: Stopy J. Foglara ve století českého skautingu / Kreslíř Fischer a nejen Čigoligo / Neznámá foglarovka? / Jestřáb a Lenka aneb Detektivka plná lásek / Objev zvaný Rozruch / Rychlé šípy u Kobesů / Sokol z Olympie a Jestřáb / Zrušit tabu Foglar? / Tajemství polského úspěchu / Překvapení ve foglarovkách / Bohumír Čermák / Unikátní nález k unikátní knize / Další poklad z archivu! / Roy Powers a jeho družina Bobrů.

Kniha Náčelník s podtitulem Ernest Thompson Seton a mizející Západ, kterou napsal H. Allen Anderson, a vychází u nás poprvé, je životním příběhem Ernesta Thompsona Setona (1860–1946) – spisovatele, malíře, vědce a reformátora, který se narodil ve viktoriánské Anglii, ale již v šesti letech emigroval se svou rodinou do Kanady.
Historik H. Allen Anderson líčí Setonův život krok za krokem na pozadí dějin dynamicky se rozvíjející Ameriky, kde se pohraničí posouvá stále rychleji dál a dál na západ. Setonův osud se postupně naplňuje v prostředí, jehož kultura, společenské vztahy a příroda jsou dnes již dávnou minulostí.
Kniha zobrazuje také Setonovu dramatickou cestu k vědeckému uznání, jeho roli při vzniku hnutí woodcraftu a skautingu, jeho slabost pro původní Američany, roli, kterou sehrál ve formování moderní ochrany přírody, ale odhaluje také jeho sebestřednost, rozpolcenost, vizionářství a útěk z reality.
Náčelník je příběhem jedné z posledních renesančních osobností západní civilizace, jednoho z posledních velkých utopistů, a zároveň je unikátní kronikou mizejícího Západu.

V pondělí 13. 2. vychází očekávaný druhý díl Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Předmětem mapování komiksů v tomto svazku se stala periodika Pionýrská stezka, Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů.
Ve stejný den, tedy 13. února 2012 v 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41 v Praze 1 v prostoru u literární kavárny v 1. patře slavnostní křest knihy.
Účast prozatím přislíbili Jiří Petráček, Edita Plicková, Jiří Hromádko, Ivan Hanousek, Miroslav Barták a někteří další.

Representativní kniha Skautské století, která se věnuje historii českého respektive československého skautungu, již vyšla.
Autorský tým tvořený z poloviny aktivními členy Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov a Václav Dostál na více jak 260 stánkách popsal nejen samotnou historii, ale přidal i řadu fenonénů, povídek, medailonů osobností, kaleidoskopů a několik přehledů. Texty jsou doplněny mnoha fotografiemi a reprodukcemi řady artefaktů. Knihu vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka ve spolupráci s Mladou frontou.
Jaroslavu Foglarovi je zde samozřejmě věnován medailon a několik výrazných částí jak v textu, tak obrázcích.

Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.