O kultovním spisovateli Jaroslavu Foglarovi se nepochybně ještě bude psát dost a mnohé je taky už sepsáno. Jen samostatných knih „na téma“ pronikla na trh přehršle, jistěže především po listopadovém převratu, a mohl bych je nyní (možná i jako další oddaný fanatik) jednu po druhé vyjmenovat, nicméně to neudělám a nebudu tak prodlužovat následující kritiku foglarovské publikace zbrusu nové, která ovšem asi taky zůstane už tou nejhorší. A sepsalo ji následujících osm „plantážníků“. Jak by se asi vyjádřil Foglar sám: Slavomil Janov, Miloš Vraspír, Jiří Polák, Jiří Filípek, Milan Teslevič, Tomáš Hejna, Karel Zelníček a chlapík až tajnosnubně stínadelsky podepsaný jako Menhart.
Svazeček S Jestřábem v srdci byl distribuován na letošním Světě knihy a sestává z devíti textů.

Letos v červnu vyjde k 110. výročí narození Jaroslava Foglara speciální vydání časopisu Sdružení přátel Jaroslava Foglara Bobří stopa s novým osmnáctistránkovým komiksem Hlavolam ze Stínadel. Ten je předkračováním Foglarovy stínadelské trilogie a napsal ho Josef Blažek a nakreslil Jiří Filípek.

Autor scénáře Josef Blažek čtenářům Bohouška o Hlavolamu ze Stínadel vypráví:

Jak komiks vznikl?

Vlastně díky Bohouškovi. Před rokem a půl jste mi otiskli první tři kapitoly z mého rozepsaného románu Hlavolam ze Stínadel a ještě předtím povídku Smrt ve Stínadlech a ještě předtím článek Strach a smrt v díle Jaroslava Foglara, což byly takové předstupně, co mě k rozepsání toho románu přivedly. Vojta Hanuš ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara zrovna hledal scénář pro komiks do speciálu Bobří stopy a ten načrtnutý románový příběh si tady přečetl. Líbil se mu a tak mě loni v srpnu oslovil, jestli bych ho nechtěl zpracovat jako komiks.

Jako každoročně jsme se v nakladatelství Olympia zeptali, co za Foglarovy či foglarovské tituly chystají v průběhu roku. Letos s důrazem na 110. výročí narození Jaroslava Foglara.
„Podle všeho zahájíme vydávání výběru děl ze Sebraných spisů Jaroslava Foglara,“ sdělil nám ředitel Olympie ing. Karel Hejna. „Název bude "Foglar do škol" a postupně by mělo dojít k zcela novému vydání základních děl, a to zejména těch, které jsou povinnou či doporučenou četbou.“

O zakladateli amerického woodcraftu a skautingu E. T. Setonovi víme, že byl významným malířem, přírodovědcem, cestovatelem i spisovatelem. V knize Arktickou prérií se podělil se svými čtenáři o cestě na sever Kanady k řece Athabasce a ještě dále k jezeru Aylmerskému. Teprve dnes, po více než sto letech, může náš čtenář z předkládaných informací domyslet, jak hluboký byl vztah Černého vlka ke krajině, kterou na kanoi projížděl a zkoumal. Ač mu jistě nescházely v odborném světě ambice, dokázal však pomlčet o výchozech asfaltu na březích Athabasky. Což byl jistě významný objev. Dokázal si totiž představit a odhadnout jaký to bude mít dopad na společnost, až to svět zjistí. A podobně jako on uvažoval i nedostižný zeměměřič a kartograf David Thompson, protože i on o černé živici mlčel. Seton sice kreslil různé typy kanoí a psal jak je indiáni těsní pryskyřicí, ale že některé kmeny tak činí asfaltem, ani zmínky. Mezi velikány Severu, zřejmě jen oni dva dokázali vidět, co se stane s místní přírodou, až člověk začne černé zlato těžit.

Lehké víkendové čtení do vlaku nebo na chalupu představují tři příběhy s detektivní zápletkou (Bajonet po Němcích, Mrtvý ve sklepení, Jednou se neprobudíš), zasazené do prostředí chatařských osad a lesních tábořišť trampů.
Oliva Foglová, bývalá sekretářka věhlasného pražského advokáta, pátrá po stopách kriminálních činů, aby je spolu s poukázáním na pravého pachatele taktně předkládala vyšetřovateli Krouckému. Pomocníky jsou sousedé ze Staré osady, kde stále vládne kolorit Divokého Západu – svérázný docent Jeřábek, malíř Kotík, prodávající kresby svých modelek po hospodách, dále kovboj Střecha a zasmušilý zálesák Calvera s gibsonem a vlčákem po boku. Mezi chatami se plíží podivín Karbulka, jenž chatařům vyhlásil nesmiřitelnou válku.
Čas nad městečkem Poříčí, nad řekou, chatařskou oblastí, zalesněnými kopci a skalnatými roklemi plyne tiše a pomalu rychlostí letního deště. Krajina voní trávou, rozpáleným pískem ze skal, a dřevěnými stěnami srubů. A zločinně prolitou krví, samozřejmě.

Na předprázdninové období připravilo nakladatelství Olympia komiksový sešit s názvem Povídky pro dobrodruhy.
Autorů libret je několik, ale vše do jednoho celku dovedně spojila výtvarná ruka Jiřího Filípka – zavedeného dlouholetého nadšeného autora (a propagátora) kreslených dobrodružství.
Na scénářích (podle povídek Karla Čapka) se podíleli Marek Polák – Sharp: Ztracený dopis a Hoch, který dovedl létat a dále (podle povídek Otakara Batličky) Jiří Hrdlička, Jiří Bohata, Jiří Filípek: Z deníku Johna Huntera, Záhadný škuner, Tajemné oko, Chytrý Tom Farguson, Plamenné moře, Bedna plná zlata, Wakaiův nápad, Zlatá zrna, Na konci světa, Dotyk smrti, Let s mrtvým, Spravedlnost. Závěr sešitu patří kreslenému příběhu 9,5 mm zločinu podle scénáře Jiřího Kaliny – Čápa. Ten nás zavede do překvapivě originálního dobrodružství klukovských part.
Příběhy čtenáři mohou znát z již zaniklého časopisu Ohníček a dále ze starších čísel Bobří stopy Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

S kreslířem Jiřím Filípkem se zájemci mohou setkat na stánku Nakladatelství Olympia (stánek L001) na pražském Výstavišti v Holešovicích na veletrhu Svět knihy v pátek 13. 5. přibližně od 12.30 hodin.

Na knihkupecké pulty se dostává dosud nevydaný rukopis Svatopluka Hrnčíře, který by letos oslavil 90. narozeniny (*21. 5. 1926, Lázně Bělohrad - †4. 9. 2014, Jičín) Karavana bratranců.
Dva bratranci, zbrklý Kuba a uvážlivý Vráťa se vydávají na prázdninový výlet na kolech za dědečkem do Jizerských hor, kraje sklářů.
Poprvé sami, bez rodičů!
Vezou s sebou tajemný přístroj - klikostroj a doufají, že jim dědeček prozradí, k čemu sloužil. Jenže Kubovi někdo po cestě klikostroj ukradne, stejně jako kolo, na kterém ho vezl.
Podaří se mu zloděje najít?
A co když je všechno jinak, než to na první pohled vypadá?
Poetický, jemně melancholický dobrodružný letní příběh.

Osmým svazkem edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ z Nakladatelství Václav Vávra se stala kniha Modrá pětka za Zlatou peřejí a další příběhy.

Rok 1970 přinesl - po dvou letech od obnovení některých tradičních dětských a dalších zájmových organizací a jejich časopisů - opět nedobrovolné ukončení činnosti a s tím spojený zánik spolkových tiskovin. Nejinak dopadl skautský čtrnáctideník Junák v polovině roku1970. Na základech bývalého redakčního kolektivu redakce Junáka byla částečně postavena redakce nového časopisu Pionýrská stezka, kam přešla část redaktorů a spolupráci navázala i řada autorů z bývalého Junáka, mezi nimi i Marko Čermák.
Pionýrská stezka začala vycházet v lednu roku 1971 jako čtrnáctideník, od 5. ročníku 1974/1975 až do svého zániku v březnu roku 1992 jako měsíčník. Od roku 1990 nesl časopis název Stezka.
Hned v prvním čísle prvního ročníku se čtenáři setkali s kresleným seriálem Modrá pětka - příběhem pionýrské družiny vodáckého oddílu.

Ucelené vydání komiksových příběhů Strážců, které právě vyšlo, by nemělo chybět v knihovničce žádného pamětníka, ale jistě zaujme i současné mladé čtenáře, kteří rádi i dnes přijmou klukovská i dívčí dobrodružství započatá před půl stoletím.
Jejich duchovním otcem je Vlastislav Toman, dlouholetý šéfredaktor časopisu ABC, dvorními kreslíři Libuše Kovaříková a František Kobík.
Komiksové příběhy Strážců vycházely na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců v různých periodách.
Poprvé jsme se s nimi mohli seznámit v období let 1967–1970, a to v pojetí kreseb Libuše Kovaříkové.
Po krátké odmlce se na stránky ABC vrátili v ročníku 17 (1972/73), to už byl autorem kreseb František Kobík.
Jejich návrat se konal ještě jednou, v letech 1981–1984. Příběhy vzniklé v tomto období zastřešil název Kronika Strážců. Autor kreseb byl opět František Kobík.

Pro někoho možná překvapující informace jen zvýrazňuje, jak ten čas letí. Těmi, kdo by se tomu mohli podivit, jsou především čtenáři-pamětníci komiksu Strážci. Tihle klubaři vstoupili na stránky časopisu ABC v lednu 1967. Tehdy ještě jako parta kluků, kteří se rozhodli založit si raketovou posádku (RP). Tak se totiž nazývaly první pionýrské zájmové kluby ABC zaměřené nejen na vesmír a raketové lety, ale i techniku. Vedle nich však existovaly kluby, jež se více věnovaly přírodě – to byly hlídky přírody (HP), a také dívčí kluby (DK). Později se připojily i další odbornosti, jako kluby lesní moudrosti aj. Ale zpátky k jubilantům, tedy Strážcům. Své předchůdce měli v raketové posádce s názvem Kulišáci, jejíž příhody pro ábíčko psal Jaroslav Foglar a kreslil Jiří Krásl. Po létech nucené odmlky se tak Foglar pravidelně objevoval na stránkách ABC (1962/66) a poté postupně začaly vycházet i jeho knížky, ba i milovaný seriál Rychlé šípy. Právě to posléze Foglara vedlo k tomu, aby psaní Kulišáků pro ABC ukončil.

Legendární povídky Vlastislava Tomana s ještě kultovnějšími ilustracemi Františka Kobíka z časopisu ABC znovu ožívají v pokračování z roku 2016.
Nerozluštitelné záhady vesmíru a přírody, vize vědců a odvážné činy jednotlivců, takové jsou klasické i nové povídky.
Původní vědecko-fantastické povídky Vlastislava Tomana z let 1957–1966 vycházely v časopise ABC jako komiks s legendárními ilustracemi Františka Kobíka. O padesát let později autor dopsal čtyři nové texty, ve kterých se také setkáte se smělými vizemi vědců a odvážnými činy jednotlivců pátrajících po nerozluštitelných záhadách vesmíru a přírody. 
Se starými známými i těmi novými budete objevovat nové planety, osidlovat je, střetávat se s mimozemšťany, sestrojovat roboty, překonávat nebezpečí a pronikat stále hlouběji do vesmíru. 
V budoucnosti je totiž možné cokoliv...

Před půl stoletím - v roce 1966 - se na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců objevily první komiksové příhody Strážců.
Určete svým hlasováním obálku, která se vám jeví jako nejpříhodnější k chystanému kompletnímu vydání všech příhod tohoto legendárního klubu ABC.
Na výběr máte ze 4 variant návrhů.
Hlasování probíhá na stránkách www.verneovky.cz a trvá do 31. 1. 2016.
Vítězný návrh obálky bude kolorován a zastřeší vydání, které je chystáno na květen 2016.

Severka - kniha o vzniku a prvním roce života skautského oddílu se odehrává po listopadové revoluci roku 1989, kdy se opět svobodně mohl obnovit Junák a v jednom zapadlém pohraničním městečku se místní učitel rozhodne založit skautský oddíl.
Sledujeme jeho vznik, získávání místních kluků, první schůzky a výpravy. Vše obalené do dobrodružného příběhu a prokládané časopisem, který vedoucí pro svůj oddíl vydává.
Tento příběh byl rozepsán Milošem Zapletalem – Zetem již v roce 1990, kdy začal vycházet na pokračování v časopisu Junák, i jako komiks. Ale netrvalo dlouho a autor knihu odložil. Jeho příznivci se jí dočkávají až nyní, po pětadvaceti letech.

Překvapením pro účastníky autogramiády Milana Tesleviče v literární kavárně knihkupectví Academia byl v podstatě náhodný objev publikace Cesta za modrým světlem literárního historika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s podtitulem Meditace nad texty Jaroslava Foglara mezi knižními novinkami.
Vydavatel knihy u anotace uvádí: Dílo Jaroslava Foglara je fenoménem české literatury pro děti a mládež. Čtenáře fascinuje, ale také irituje, přitahuje a často svádí k až nekritické adoraci, současně však vyvolává ostrou kritiku a polemiku nad jeho literárními hodnotami. Co nabízejí texty Foglarových románů a komiksů, čím si drží auru posvátnosti nejen u dětských čtenářů?
Jaký svět je v nich modelován, že dokázal přitáhnout prvorepublikové čtenáře stejně jako adresáta v letech šedesátých a konečně i v letech po roce 1989?
Autor této monografie nahlíží Foglarovo dílo v jeho celku, konfrontuje foglarovské ideály s možnými interpretačními polohami kritického čtenáře a citlivě rozkrývá křížení dvou perspektiv, perspektivy naivního dětského čtenáře s perspektivou literárního badatele.

S komiksovými příběhy Třináctka ze Staré čtvrti scénáristy Pavla Toufara (T. Pavel) a kreslíře Jiřího Petráčka se mohli čtenáři setkávat v letech 1981–84 na zadních stranách týdeníku Sedmička pionýrů, kde se objevilo celkem 156 pokračování.

»Petr Jareš se přestěhoval do Staré čtvrti a při pronásledování partou místních chuligánů našel shodou okolností nové kamarády a cestu do turistického oddílu. S jeho členy pak prožívá nespočet dobrodružství, jež pro ně připravil vedoucí Karel, nebo která si je našla sama. Chodby a sklepení opuštěného kláštera, uličky, zapadlé plácky a zákoutí Staré čtvrti, loděnice, opuštěná chata na ostrově uprostřed řeky, krajina letních táborů na břehu rybníka, srub v horách – to jsou jen některé z kulis a prostředí, v nichž se Třináctka pohybuje a setkává se zde s podivínskými lidmi, s nadšenými pořadateli zimních i letních sportovních akcí, s darebáky i poctivci, s dívčím turistickým oddílem i archeologickým kroužkem. Pátrají po mnohých věcech, jež je zavedou až do dávné historie II. světové války, pomáhají starým lidem a dělají radost dětem, musí se i vypořádat s hrozícím rozpadem oddílu.«