Jaroslav Petrásek: S Jaroslavem Foglarem jsem se seznámil v roce 1978 na neveøejné besedì v Jonáš klubu

| Autor: - Jaroslav Petrásek | Rubrika: Foglar a já | Vydáno dne: 1. 7. 2026 |

Gramofonová deska Jaroslav FoglarDlouho jsem se vyhýbal jakékoliv foglarovské komunikaci a tøeba se mùj pøíspìvek do "Èervence" ani nehodí. Kdyby tomu tak bylo, smažte ho, nebudu se zlobit. 🙂 Jsem jen jeden z tìch, kteøí s Jestøábem mìli øadu let (zejména pøed listopadem) opravdu tìsný kontakt a snad jsem mu i byl i trochu užiteèným...
Gramofonová deska Jaroslav FoglarS Jaroslavem Foglarem jsem se seznámil v roce 1978 na neveøejné besedì v Jonáš klubu. Byla to pro mne událost - jeho knihy jsem mìl pøeètené snad stokrát a Rychlé šípy byly v dìtství mojí první knihou, pøi které jsem se vlastnì nauèil èíst. Zaèali jsme si psát, nìkolikrát jsem ho navštívil a v roce 1984 mu zaèal i trochu pomáhat v jeho práci – mimo rùzná zaøizování a obíhání jsem mu, díky možnostem, které v té dobì nebyly bìžnì dostupné, mohl nechat množit na velmi hlídané kopírce v PZO KOVO u Libeòského mostu jeho „Hromadné dopisy“, které každého pùl roku posílal svým pøíznivcùm, rùzné nálepky, kresbièky a písemnosti pro oddíl, ale také, a to hlavnì, jeho „Výòatky“.


To byly rùzné èláneèky o nìm, povídky, kritiky, ale objevovaly se v nich také zápisy ze starých kronik, Èigolig, Vánoèních sešitù a jiných oddílových písemností, dopisy, vzpomínky a další. Jejich první èíslo vzniklo v záøí 1987 a Jestøáb sám o nich psal: „Tyto Výòatky píšu pro své nejbližší pøátele a zájemce o mé rùzné texty a o leccos, co se mnou nìjak souvisí a co je pomìrnì velmi málo známo – a co by se možná po mém odchodu nenávratnì ztratilo nìkde ve sbìru starého papíru.“ Byly vlastnì nìco takového jako „Tam-Tam“ Rychlých šípù, Jestøáb je posílal svým blízkým a hned v úvodu psal: „Nemám námitek proti opisování tìchto textù, k proètení zapùjèených, ale prosím, aby mi byly vráceny v podobné obálce do deseti dnù od obdržení…“
Vycházely až do podzimu 1990, kdy dosáhly 300 listù (mám z nich svázané tøi velmi pìkné knihy!). Dále již nebylo potøeba tímto zpùsobem informace šíøit – po listopadu 89 bylo již spoustu jiných a lepších možností, než pouhá xeroxová kopie. Pøesto „Výòatky“ ve své dobì svùj úèel splnily. Pøi jejich vytváøení a následné kompletaci u Jestøába v pùdní klubovnì nebo pøímo v bytì (kam si hned tak každého nepustil!) mi mnohokrát øíkal, jak je rád, že pro nìj tyto vìci zaøizuji, že nemá a ani nezná nikoho jiného, kdo by mu takové vìci dìlal. Což mne samozøejmì velmi tìšilo a byl jsem vdìèný osudu, že mì s ním takto svedl dohromady.
Gramofonová deska Jaroslav FoglarV tom roce jsem Jestøábovi navrhl natoèení a vydání LP desky s jeho povídáním. Ve zvukovém studiu BEVOX, kde jsem tenkrát pracoval, vzniklo za pøispìní Ivana Vápenky jediné takto rozsáhlé a ucelené vyprávìní, kde mohli posluchaèi velmi dobøe ocenit skuteènost, že Jaroslav Foglar není jen mistrem pera, ale že je i mistrným vypravìèem. Jestøáb byl tímto projektem velmi nadšen. Zvukový nosiè mu najednou nabízel nové možnosti a on si jich byl dobøe vìdom. Jeho nadšení pro zvukový záznam dospìlo až tak daleko, že mi sám od sebe pøednostnì nabídl k vydání i své staré nahrávky Rychlých šípù!
V té dobì však nastal boom ve vydávání èehokoliv, co neslo jméno Foglar. Obchody byly najednou zaplnìny všemi tituly a hlad ètenáøù pomalu, ale jistì nasycen. Pro vydání desky to najednou moc vhodná doba nebyla. Ale stalo se, desku jsem vydal, ale zájem o ni nebyl takový, jaký jsme oèekávali. Deska si na sebe nevydìlala.
Okolo Jestøába se také vyrojila spousta nových lidí, kteøí byli najednou jeho velcí pøátelé a kterým on, bohužel, zaèal naslouchat. Lichotil mu ten zájem o nìj, což je jistì pochopitelné u èlovìka, kterému bylo tak dlouho znemožnìno dìlat to, co mìl nejradìji. Díky tìmto „našeptavaèùm“ se Jestøáb pøestal stýkat s nìkterými lidmi, kteøí byli jeho oporou v dobách minulých a kteøí mu otevøenì øíkali pravdu. On sám již obèas nebyl schopen reálnì posoudit, zda projekt, který je mu nabízen, je opravdu projektem dobrým, èi zda se jedná o vìc, která mu spíše mùže uškodit (viz napøíklad bezhlavé podepisování smluv na vydání jednoho a toho samého titulu s nìkolika vydavateli najednou, takže pak v prodejnì vedle sebe ležely dvì stejné knihy lišící se pouze obálkou, které se neprodávaly).
Díky tìmto Foglarovým „pøátelùm“ došlo po všech tìch krásných a absolutnì bezproblémových (co se našeho vztahu týkalo) letech bohužel k nedorozumìní i mezi námi dvìma. Sice jsme si vše po èase vysvìtlili, ale bývalé pøátelství se už neobnovilo. Zaèátkem roku 1992 jsme si napsali naposledy … Ale i pøes ten nedobrý konec našeho pøátelství na tyto roky v Jestøábovì blízkosti vzpomínám moc rád a jsem vdìèný za tu možnost strávit roky v jeho blízkosti.

Jarda Petrásek

Dopis Jaroslava Foglara Jaroslavu Petráskovi





Dopis Jaroslava Foglara Jaroslavu Petráskovi








Dopis Jaroslava Foglara Jaroslavu Petráskovi





Dopis Jaroslava Foglara Jaroslavu Petráskovi






BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informaèní servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa èlánku: http://www.bohousek.cz/clanek-2026070002-jaroslav-petrasek-s-jaroslavem-foglarem-jsem-se-seznamil-v-roce-1978-na-neverejne-besede-v-jonas-klubu.html