Jaká foglarovská výročí si připomeneme v roce 2011?

Roky končící jedničkou byly v životě Jaroslava Foglara spojeny s událostmi smutnými i radostnými, tak jak to v knize osudu každého člověka bývá napsáno. Už rok 1911, kdy byly malému Slávkovi čtyři roky, se nezapsal do života budoucího spisovatele příliš šťastně - v Poděbradech, tehdy ještě v době rakousko-uherské monarchie, mu zemřel tatínek Jindřich. V roce 1921, v rozvinu nově vzniklého Československa, byl Jaroslav Foglar na prázdninovém pobytu v Piešťanech. O roce 1931 není v oficiálních životopisech příliš zpráv, badatelé by jistě ale našli nějakou zajímavost v Literárním archivu Pamatníku národního písemnictví. Zato rok 1941 byl docela zajímavý. Předně bylo zakázáno vydávání Mladého hlasatele, na druhou stranu vyšlo u Kobese první knižní vydání Záhady hlavolamu a světlo světa na přelomu léta a podzimu spatřil na území Protektorátu Čechy a Morava Zápisník 13 bobříků. Roky 1951, 1961 a 1971 prožil Jaroslav Foglar v komunistickém Československu spíše v obavách o existenci svou i svého oddílu. Vydávání jeho knih bylo zakázáno, prezentace myšlenek na veřejnosti značně omezeny. Rok 1981 byl proto pro Jestřába určitým oživením, byť jeho knihy nemohly stále vycházet. V oblasti "neoficiální kultury" vznikl totiž (dosud atmosférou i obsahem nepřekonaný) dokument Jestřáb, a životopisy (např. Život v poklusu) uvádí, že měla veřejnou premiéru dnes již slavná píseň Wabiho Ryvoly - "Rychlé šípy". Poslední rok s jedničkou na konci ve Foglarově životě - tedy rok 1991 byl radostný - začaly vycházet Sebrané spisy v nakl. Olympia a v Brně začalo aktivně působit Sdružení přátel Jaroslava Foglara.