Hudební nástroje ve foglarovkách potřetí pod lupou

Už potřetí za sebou se „foglarologové“ v rámci badatelské činnosti Akademie Jaroslava Foglara zabývali mapováním hudebních nástrojů, které jsou popisovány ve spisovatelově literárním díle. Na květnovém setkání kolegia AJF se čtenářská lupa zaměřila na romány Tajemná Řásnovka, Boj a první místo a Chata v jezerní kotlině.

Tajemná Řásnovka
Hned jako první představil výsledky svého úsilí čerstvě příchozí účastník akademických setkání – letitý skaut a milovník indiánské romantiky Luděk Nykles – Viki. Svoji zprávu o listování stránkami Řásnovky pojal v úvodu s humornou nadsázkou, když uvedl, že zkoumal druhé vydání románu, který vyšel v nakladatelství Blok Brno v roce 1970, a knihu o 187 číslovaných stranách si bylo v době vydání možno koupit za pouhých 19 korun československých.
Následně, ještě před prezentací hudebních nástrojů v románu, se ale Viki kriticky pozastavil nad tím, co jej i po letech od vydání na knize zarazilo: „Přebal byl vytištěn na papíru slabší kvality, a to do značné míry ovlivňuje i dojem z celkové grafiky knihy. Toto lze přičítat skutečnosti, že tehdejší produkce kladla na úroveň a náročnost výroby knih menší nároky. To se odrazilo i v drobném kazu v obsahu, kde chybí čísla kapitol tak, jak jsou uvedena u jejich názvů v samotné knize. V textu se bohužel vyskytují i nepravidelné chyby ve formě chybějících písmen na konci slov. To určitě vzniklo až při tisku, a ač to nemá zásadní vliv na obsah knihy, pozornému čtenáři to neunikne.“
K samotnému předmětu zkoumání pak Luděk Nykles uvedl: „Protože jsem děj románu znal z mladých čtenářských let, předpokládal jsem, že najít použití hudebního nástroje nebude snadné, či spíše nepravděpodobné. Tento názor vycházel už z tématu knihy, ale i z jiných literárních počinů bratra Jestřába. Ve Foglarových knihách totiž hudební nástroje nehrají příliš často nějakou – pokud vůbec jakou – významnější roli. To ale samozřejmě nic neubírá na čtivosti děl tohoto velikána tvorby děl pro mládež, a jak je zřejmé, ani pro starší či seniory.
Po přečtení celé knihy jsem se po krátké časové pauze vrátil na její počátek. Tentokrát jsem celou knihu prolistoval zběžně a namátkově se zastavil na několika místech s cílem zjistit, zda jsem přece jen při hlubším zkoumání nepřehlédl hledaný předmět, tj. hudební nástroj či předmět, který by mohl hudební nástroj nahradit.
Výsledek je jednoznačný: V knize Jaroslava Foglara Tajemná Řásnovka z nakladatelství Blok Brno 1970 se žádný hudební nástroj nevyskytuje!
Přesto mi bylo ctí a potěšením strávit s touto knihou opět milé chvíle. Možná je to i důkazem, jak jsou knihy Jestřába nadčasové, minimálně pro naši – starší generaci.“

Boj o první místo
Druhý badatel Martin Rosol pojal vyhledávání hudebních nástrojů spíše se strohým zacílením na zadaný úkol. Svoji zprávu tak shrnul poměrně stručně do tří odstavečků:
- Buben (kapitola 6 – bubnuje muž ze zápasnické arény)
- Harmonika (kap. 15 – harmonikář hraje a zpívá na dvorečku u bydliště Petra Solnara)
- Píšťala (kap. 24 – silná píšťala skautského vedoucího Saliho)
- Poznámka: Školní zvonek v kapitole 22 nelze započítat, protože není patrno, jakého je druhu, jestli není např. elektrický.

Chata v Jezerní kotlině

Podobně stručná byla také Jana Adamcová, která zjistila, že v románě o chlapeckém přátelství z Jezerní kotliny se zvukem hudebních nástrojů rozeznívají jen tři části knihy:
- Gong (kapitola 4 – při boxerském zápase Zeman – Carpi)
- Housle (kap. 30 – Pavel předkládá doklad o zaplacení školného v houslové škole, z čehož vyplývá, že se učí hře na housle)
- Kytara (kap. 47 – Ludva nadšeně hovoří o Filipovi, svém novém starším kamarádovi: „A kdybys slyšel, jak dovede krásně hrát na kytaru!“).